Fürstin Elsa (Lebensdaten: 1875-1947) war die Tochter des 1878 geadelten, jüdischen Bankiers und Industriellen Wilhelm Isaak Wolf, Ritter von Gutmann und seiner zweiten Frau Ida Wodianer.
Fürstin Elsa trat 1899 zum Katholizismus über. In erster Ehe war sie mit Baron Géza Erös von Bethlenfalva (1868 –1908) verheiratet. 1929 ehelichte sie Fürst Franz I. von Liechtenstein, den sie im Jahr 1914 über den Hilfsfonds für Soldaten kennengelernt hatte.
Da dem Fürsten Johann II. eine Eheschliessung Elsas mit seinem Bruder Franz aufgrund ihrer jüdischen und nicht standesgemässen Herkunft unpassend erschien, ehelichte Fürst Franz I. Fürstin Elsa erst nach Johanns Tod unter Ausschluss der Öffentlichkeit in Wien.
Dobročinné nadace
Na podnět své manželky se kníže Franz I. zasazoval o těsné sepětí s lichtenštejnským obyvatelstvem. Na základě její iniciativy založil také roku 1929 dodnes existující „Nadaci knížete Franze a kněžny Elsy pro mládež Lichtenštejnska“ a na podporu nemocnic „Nadaci kněžny Elsy“.
Charitativní činnost
Knížecí pár pobýval většinu času ve Vídni, Valticích, v Lednici nebo v Thalhofu u Semmeringu. Avšak v letech 1929 až 1934 každý rok kníže a kněžna cestovali take do Lichtenštejnska. Často navštěvovali nemocné v nemocnicích a podporovali potřebné ve veškerých knížecích obcích.
Exil ve Švýcarsku
Po roce 1933 se kněžna cítila být vystavena narůstající nevraživosti ze strany národních socialistů v Lichtenštejnsku. Roku 1938 se poté, co bylo Rakousko připojeno k Třetí říši, odstěhovala do exilu ve Švýcarsku. Elsa zemřela v roce 1947 ve Vitznau u Lucernského jezera. Je první kněžnou pohřbenou nikoli v moravském Vranově u Brna, nýbrž v knížecí hrobce vedle katedrály sv. Florina ve Vaduzu.
