20. století

Kníže Franz I.

1929 – 1938

Kníže Franz I. působil v letech 1894 až 1898 jako velvyslanec rakouského císaře v Rusku. Velmi se přitom snažil zlepšit vzájemné obtížné vztahy a přispět k uvolnění nápětí mezi oběma monarchiemi.

Po studiu práv na univerzitách ve Vídni a v Praze nastoupil kníže Franz I. (*1853 - †1938) nejdříve vojenskou dráhu. Později vstoupil do diplomatických služeb a roku 1879 působil jako provizorní atašé na rakousko-uherském vyslanectví v Bruselu.

V následujících letech podporoval svého bratra při správě jeho statků; radil mu a zastupoval jej v nejrůznějších záležitostech i později.

Císařský velvyslanec

Od prosince 1894 do prosince 1898 úřadoval Franz jako císařský velvyslanec v Petrohradě. I když se nepodařilo trvale zlepšit politické vztahy mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, přece jen vyrostly z této činnosti významné iniciativy, které prohloubily vědecké styky mezi Rakouskem a Ruskem. Příkladem může být zakoupení vzácné knihovny ruského historika Vasilije A. Bilbasova a zřízení katedry a semináře, pozdějšího institutu pro východoevropské dějiny na Vídeňské univerzitě v roce 1907.

Čestný člen akademie věd

Vzhledem k jeho výraznému zájmu o dějiny stál v čele několika odborných institucí a přispěl k založení četných historických publikačních řad.

Roku 1914 byl jmenován čestným členem Vídeňské akademie věd, od roku 1917 byl dědičným členem panské sněmovny. Tyto aktivity vedly k řadě ocenění doma i v zahraničí. Krátce před svou smrtí v roce 1938 převedl vládu na svého mladého příbuzného Franze Josefa II.

Kníže Franz Josef II.

1938 – 1989

Díky knížeti Franzi Josefovi II. bylo Lichtenštejnsko ušetřeno vřavy druhé světové války. Po válce použil veškerou svou energii na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj země. O úspěchu jeho úsilí svědčí dnešní moderní a vysoce prosperující lichtenštejnský stát.

Kníže Franz Josef II. (*1906 - †1989) se narodil 16. srpna 1906 na zámku Frauental ve Štýrsku. Byl prvním synem prince Aloise z Lichtenštejna a arcivévodkyně Alžběty Amálie Habsbursko-Lotrinské. Jeho kmotrem byl císař Franz Josef.

Studium lesního inženýrství

Kníže Franz Josef II. navštěvoval gymnázium Schotten ve Vídni, které zakončil v roce 1925 maturitou. Jeho oblíbenými předměty byly matematika, přírodní vědy a řečtina. Vřelý vztah k přírodě se odrazil ve studiu lesnictví na vídeňské Vysoké zemědělské škole. V roce 1930 opustil vysokou školu s diplomem lesního inženýra.

Panování během válečného období

Dne 30. března 1938 byl knížetem Franzem I., který 25. července téhož roku zemřel, pověřen řízením vlády, a kníže Franz Josef II. převzal řízení osudu Knížecího domu a Lichtenštejnska.

29. května 1939 se konala ve Vaduzu ve znamení možného ohrožení Lichtenštejnska národně socialistickou Německou říší slavnostní přísaha věrnosti lichtenštejnského lidu svému knížeti. Uprostřed vzrůstajícího politického napětí a hrozící války získalo toto veřejné shromáždění symbolický a silný význam. V této situaci získalo toto veřejné shromáždění pro zemi, symbolický a silný význam: obytelstvo tak předsvědčivě vyjádřilo své přiznání k vlastní státnosti pod vedením svého nového knížete Franze Josefa II.

kníže Hans-Adam II., narozen 14. února 1945
princ Philipp Erasmus, narozen 19. srpna 1946
princ Nikolaus Ferdinand, narozen 24. října 1947
princezna Nora Elisabeth, narozena 31. října 1950
princ Wenzel Franz Josef, (1962-1991)

První knížecí svatba v Lichtenštejnsku

Roku 1943 se kníže Franz Josef II. oženil s hraběnkou Georginou von Wilczek. Z tohoto manželství vzešlo pět dětí:

Historická zásluha

Kníže Franz Josef II. věnoval veškeré své úsilí na udržení Lichtenštejnska mimo válečné dění. Panovníkovy projevy a jeho jasná poselství lidu posilovaly vnitřní jednotu národa a jeho odhodlání ke vzdoru.

Historický přelom

Po trvalém přesídlení do Vaduzu došlo v červnu 1945 k druhému historickému přelomu: veškerý, v této době ještě nezkonfiskovaný rodinný majetek na území Československa, byl zabaven na podkladě dekretu č.5 ze dne 19.5.1945, vydaného prezidentem Eduardem Benešem prostřednictvím komunisticky vedeného ministerstva zemědělstvíTo nejen ohrozilo materiální základnu rodu Lichtenštejnů, ale znamenalo i zpřetrhání staletých vazeb na české země.

Pečlivě plánované následnictví

Roku 1984, ve 45. roce svého panování, ustanovil kníže Franz Josef II. dle článku 13 lichtenštejnské ústavy dědičného prince Hanse-Adama II. svým stálým zástupcem a pověřil ho vedením státních záležitostí. 13. listopadu 1989, po smrti knížete Franze Josefa II., se kníže Hans-Adam II. ujal vlády.