Dějiny knížecího rodu

JJ dědičný princ Alois z Lichtenštejna

Jméno Lichtenštejn se poprvé zmiňuje kolem roku 1136. Hugo z Lichtenštejna se pravděpodobně nazýval podle hradu Liechtenstein jižně od Vídně. V roce 1608 se Karel z Lichtenštejna stal dědičným knížetem.

Dějiny rodu

Jméno Lichtenštejn je poprvé zmiňováno kolem roku 1136. Hugo z Lichtenštejna se pravděpodobně nazýval podle hradu Liechtenstein jižně od Vídně. Dodnes nepřerušená rodová linie započala Jindřichem I. z Lichtenštejna, který zemřel kolem roku 1265/66.


Jindřich I. z Lichtenštejna obdržel v roce 1249 od moravského markraběte Přemysla Otakara II. (od roku 1253 český král) zdarma do svého vlastnictví panství Mikulov na jižní Moravě. Tento dar měl pro Lichtenštejny zásadní význam. Rodina tím vedle svých již stávajících hradů a panství v Rakousku získala poprvé i značný majetek v českých zemích.

Ve 13. století se rodina rozdělila na (pozdější)lichtenštejnskou, rohravskou a petronellskou linii. Poslední dvě jmenované vymřely hned v další generaci, což vedlo ke značné ztrátě cenného rodového majetku.

Knížecí rod a Lichtenštejnsko

Poté, co byli synové Hartmanna II. povýšeni do dědičného knížecího stavu (Karel v roce 1608 arcivévodou Matyášem, v roce 1620 potvrzeno císařem Ferdinandem II, Maximillian a Gudanker v roce 1623 císařem Ferdinandem II), usilovali jejich následníci i o získání říšské svrchovannosti odpovídajícího území, aby tak získali místo a hlasovací právo na knížecí lavici v říšském sněmu a díky tomu povýšení do špičky říšské aristokracie. V roce 1699 získal kníže Johann Adam Andreas I. panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz. A od té doby je i zámek Vaduz majetkem lichtenštejnských knížat. Spojením obou těchto statků bylo sjednocené území v roce 1719 povýšeno na Říšské knížectví Lichtenštejnsko.

Za vlády knížete Jana I. zahrnul Napoleon Lichtenštejnské knížectví v roce 1806 do Rýnského spolku a tím položil základ k samostatnosti země. Všichni dnes žijící členové rodiny jsou potomci knížete Jana I.

Kníže Jan II. dal Lichtenštejnsku v roce 1921 první ústavu vycházející z principů parlamentní demokracie.

Jako vůbec první kníže se Franz Josef II v roce 1938 usadil v Lichtenštejnsku. Jemu se také podařilo během druhé světové války udržet nezávislost země.

Vládnoucí kníže Hans-Adam II. se zasazuje zejména o nezávislou zahraniční politiku Lichtenštejnska. Pod jeho vedením se Lichtenštejnsko stalo v roce 1990 členem Organizace spojených národů (UNO) a v roce 1995 Evropského hospodářského prostoru (EEA).