Monarchie

Ve službách státu

Monarchie dnes

JJ kníže Hans-Adam II. z Lichtenštejna

Lichtenštejnsko je konstituční a dědičnou monarchií postavenou na demokratických a parlamentních základech. Knížecí dům tak hraje důležitou politickou roli pro pověst a další rozvoj země ve prospěch svých obyvatel.

Kníže je hlavou státu Lichtenštejnsko. Státní moc vykonává společně s lidem v souladu s lichtenštejnskou ústavou a zákony země.

Kníže i lid mají nezávisle na sobě vlastní práva a povinnosti. Tyty obě strany se zavazují společně řešit a plnit různé úkoly. V Lichtenštejnském knížectví tak může zákon vstoupit v platnost pouze tehdy, pokud s ním kníže i lid souhlasí. Lid tak činí buď nepřímo prostřednictvím poslanců parlamentu, nebo přímou demokratickou cestou referenda.

Práva a povinnosti knížete

Práva a povinnosti hlavy státu jsou stanoveny v lichtenštejnské ústavě, která definuje knížectví jako konstituční dědičnou monarchii na demokratickém parlamentním základě. Suverenita země je rozdělena mezi knížete a lid. S tím jsou spojena práva a povinnosti obou panovníků země.

Lichtenštejnská ústava

Ústava pochází z roku 1921 a jedinečným způsobem sjednocuje parlamentní demokracii s politicky aktivním monarchou a s výraznými přímým demokratickými právy lidu.

Lichtenštejnská ústava z roku 1921 zůstala navzdory politickým nepokojům a převratům v Evropě ve 20. století převážně nezměněna. Teprve v roce 2003, po rozsáhlé debatě o roli monarchie v Lichtenštejnsku, došlo na její větší reformu. S ústavní reformou navrženou knížetem souhlasilo a přijalo ji 64,3 procent voličů. Protinávrh získal pouze 16,6 procent hlasů. Volební účast činila 87,7 procent.

Výsostné znaky

Od doby, co byla hrabství Vaduz a panství Schellenberg v roce 1719 povýšena na říšská knížectví, se tento znak používá jako velký státní znak Lichtenštejnska. Po vymření jiných rodových větví je tento znak používán veškerými členy lichtenštejnské rodiny.

Znak tvoří šest motivů Srdeční štít tvoří zlato-červený rodový znak Lichtenštejnů. Orlice se zlatou korunou odkazuje na Slezsko. Kosočtvercový věnec je znakem Kuenringů. Červeno-stříbrný znak odkazuje na Opavské vévodství. Černá harpyje připomíná první ženu knížete Gundakera Anežku z Východního Fríska. Zlatý lovecký roh visící na zlaté šnůrce ve spodní špici erbu odkazuje na Krnovského vévodství .

Vyznamenání

Uznání výjimečných činů prostřednictvím titulů, řádů a čestných vyznamenání má v Lichtenštejnsku dlouhou tradici. V průběhu století byla lichtenštejnská knížata opakovaně vyznamenávána za své zásluhy.

Jako hlava státu může kníže udělovat tituly. Častými tituly jsou knížecí rada, knížecí dvorní rada, knížecí soudní rada, knížecí obchodní rada, knížecí studijní rada, knížecí duchovní rada. Šlechtické tituly s přídomkem "z" stejně jako titul „baron“ a "hrabě" se udělují velmi zřídka. Kníže uděluje tituly, řády a čestná vyznamenání osobám, které se významně zasloužily o stát Lichtenštejnsko.